Kdo může pohnat aš-Šaru k odpovědnosti? Ústavní soud Sýrie a prezident, který ho jmenoval

Doloženo nezávislými zdroji

Článek 47 Ústavní deklarace ze 13. března 2025 rozpustil dosavadní soud a stanoví: „Nejvyšší ústavní soud se skládá ze sedmi členů, které jmenuje prezident republiky z řad osob bezúhonných, způsobilých a zkušených. Způsob jeho činnosti a jeho pravomoci upravuje zákon.“ ¹

• Všech sedm členů jmenuje prezident; text nepřiznává žádnou roli Lidovému shromáždění, Nejvyšší soudní radě ani žádnému profesnímu orgánu. ¹
• Deklarace nestanoví soudcům žádné funkční období ani žádné pravidlo, jak je lze odvolat. ^{1 2}
• Předseda soudu je jednou ze dvou osob, s nimiž se hlava státu musí poradit před vyhlášením výjimečného stavu (článek 41). ¹
• Deklarace stanoví, že soudnictví je nezávislé a soudci podléhají pouze zákonu (článek 43). ¹

Doloženo nezávislými zdroji

Dne 5. července 2026, šestnáct měsíců po rozpuštění starého soudu, podepsal aš-Šara dekret č. 149 z roku 2026, zveřejněný 7. července. Jmenuje jím Isáma Chálida al-Chalífa předsedou soudu a šest členů: soudce Chajrulláha Nadíma Ghannúma, Muhammada Mustafu Subaje a Ímán Antwán Núrí, akademiky Ismáíla Hamádího al-Chalfána a Riána Hasana Kuhajlána a advokáta Árifa Ahmada aš-Šaala. ^{3 4}

Podle článku 3 dekretu skládají soudci přísahu „před prezidentem republiky“: „Přísahám při Bohu Všemohoucím, že budu respektovat Ústavní deklaraci a že budu svou povinnost vykonávat poctivě a upřímně.“ Učinili tak 11. července 2026 v Lidovém paláci v Damašku před aš-Šarou. ^{3 5}

Dokud nebude vydán zákon o soudu, svěřuje mu článek 4 dekretu čtyři úkoly:

• přezkum ústavnosti zákonů a předpisů;
• vydávání stanovisek k ústavnosti návrhů zákonů – pouze na žádost prezidenta republiky;
• vydávání stanovisek k legislativním návrhům – na žádost prezidenta republiky nebo předsedy Lidového shromáždění;
• výklad Ústavní deklarace – na žádost prezidenta republiky nebo předsedy Lidového shromáždění. ³

Dekret neuvádí, kdo smí zákon napadnout, a neposkytuje občanům, obecným soudům ani skupině poslanců žádnou cestu, jak se na soud obrátit. Nestanoví žádné funkční období. K datu jeho zveřejnění nebyl zákon, který má činnost soudu upravit, vydán; na svém prvním zasedání 19. července soud projednával jeho návrh. ^{3 6 2}

Doloženo nezávislými zdroji

• Isám al-Chalíf, předseda soudu: jeho zveřejněná kariéra zahrnuje správní, legislativní a kontrolní funkce ve Vládě spásy – správě, která za Haját Tahrír aš-Šám, již aš-Šara vedl, spravovala Idlib – a poté v nové správě. Analytický portál Súrija al-Ghad nenašel žádnou zveřejněnou soudcovskou praxi ani doloženou zkušenost s ústavním soudnictvím. ⁶
• Ismáíl al-Chalfán a Rián Kuhajlán byli dva ze sedmi členů výboru, který v březnu 2025 vypracoval Ústavní deklaraci – text, který má nyní soud vykládat. ^{7 6}
• Chajrulláh Ghannúm působil jako soudce u soudů zřízených v oblastech ovládaných opozicí; Ímán Núrí působila u Kasačního soudu v Damašku; pro Muhammada Subaje jsme žádný zveřejněný profesní životopis nenašli. ⁶
• Árif aš-Šaal je advokát, k jehož veřejně známé činnosti patří politická opozice vůči Asadově vládě. ⁶

Prezidentský úřad zveřejnil jména a funkce, aniž vysvětlil, proč byl který člen vybrán. ⁶ Nemáme žádné doklady o tom, jak kterýkoli jednotlivý soudce rozhodoval nebo bude rozhodovat; následující text se týká struktury soudu, nikoli bezúhonnosti jeho členů.

Doloženo nezávislými zdroji

Ústavní deklarace neobsahuje žádný článek o právní odpovědnosti prezidenta. Nedává Lidovému shromáždění žádnou pravomoc ho obžalovat, soudit nebo odvolat a Ústavnímu soudu nesvěřuje žádnou pravomoc ho soudit. Jediným ustanovením o skončení prezidentského mandátu je článek 34: „v případě uprázdnění úřadu prezidenta přebírá pravomoci prezidenta republiky první viceprezident“ – a viceprezidenty jmenuje a odvolává prezident. ¹

V praxi to znamená:

• má-li se za to, že akt prezidenta porušuje deklaraci, může soud o výklad deklarace požádat pouze sám prezident nebo předseda shromáždění; ³
• třetinu shromáždění jmenuje prezident a zákon, proti němuž vznese námitku, může být přijat jen dvoutřetinovou většinou (články 24 a 39); ¹
• soudce, kteří by rozhodovali, všechny vybral prezident, přísahali před ním a podle žádného zveřejněného textu nemají pevně stanovené funkční období ani ochranu před odvoláním; ^{1 3}
• zákon, který vymezí pravomoci soudu, musí projít shromážděním, jehož třetinu členů jmenoval on, a může proti němu vznést námitku. ¹

Doloženo nezávislými zdroji

Podle ústavy z roku 2012 jmenoval členy ústavního soudu rovněž prezident (článek 141). Text jim však zaručoval čtyřleté funkční období (článek 143) a stanovil, že je nelze odvolat jinak než v souladu se zákonem (článek 144). Přísahu skládali před prezidentem „a za přítomnosti předsedy Lidového shromáždění“ a slibovali, že budou svou povinnost vykonávat „nestranně a poctivě“ (článek 145). Jedna pětina shromáždění mohla napadnout zákon nebo legislativní dekret u soudu a účastník řízení mohl před soudy namítnout neústavnost zákona (článek 147). Článek 117 umožňoval shromáždění dvoutřetinovou většinou obžalovat prezidenta z velezrady a soudit se měl „před Nejvyšším ústavním soudem“. ⁸

Tyto záruky existovaly jen na papíře. Organizace Syřané za pravdu a spravedlnost (STJ) v roce 2022 dospěla k závěru, že jmenování prezidentem dalo Asadovu soudu pouze „formální nezávislost“ a učinilo z něj „nástroj v rukou prezidenta republiky“. ⁹ Deklarace z roku 2025 a dekret 149 jmenování prezidentem zachovávají a vypouštějí funkční období, ochranu před odvoláním, možnost parlamentu napadnout zákon i řízení pro velezradu. ^{1 3}